Knížka Princezna z Kloboukových hor vznikla na podkladě sedmidílného Večerníčku. Ten se synovi docela líbil, a dokonce se stalo, že v jedné vypjatější situaci zkroušeně pronesl: „Slibujeme, slibujeme, že už zlobit nebudeme!“ a na můj dotaz, odkud to má, odpověděl, že to přece říkali Kazounek s Pošťuchou. Dva zlomyslní skřítci právě z této pohádky. Z pohádky, v níž lze prostřednictvím obrázkového leporela vklouznout do kouzelného světa. Hlavní hrdina totiž hned v úvodu vyprávění dostane od hodného kouzelníka leporelo, jež funguje podobně jako dveře skříně do Narnie nebo nástupiště 9 a ¾ v příbězích o Harrym Potterovi. A kdo je hlavním hrdinou? Do pohádky zde nevchází dítě, jak bývá obvyklé, nýbrž králík jménem Králík. A dostává se do vskutku neobyčejné krajiny – do Kloboukových hor. Žije tu malá princezna jménem Princezna, se kterou se Králík spřátelí, a zakrátko se společně vydají na výpravu za ztraceným červeným míčem. Dostanou se na Planetu bot, do Hráškového údolí nebo třeba na mořské pobřeží plné raků poustevníčků. Celou dobu mají za zády dva urputné škodiče (už zmíněné skřítky), ale naštěstí také moudrého Kouzelníka. Byla jsem zvědavá, jak se nám bude tahle pohádka s nezvyklým námětem předčítat. Moc se mi zalíbil – jak jinak – ten motiv leporela. Začali jsme předčítat, synek se u toho díval na ilustrace a ani nedutal. Jenže pak přišla zrada. Na třetí dvoustraně není žádný obrázek. Jen samý text. Synovi jsou necelé čtyři roky a trpělivost zdědil po mně, takže bylo vymalováno. Málo platné, že hned na další dvoustraně je velkorysá ilustrace, pak další a další… Přes tu bez obrázku jsme se prostě neprobojovali. Díky tomu, že syn z Večerníčku ty základní reálie zná, jsme ale mohli úvodní kapitolu přeskočit a přečíst si aspoň ty další. Ale kdyby Večerníček neexistoval a kniha stála sama o sobě, byli jsme namydlení. V celé knížce jsou takové dvoustránky bez obrázku jen dvě, jinak je proilustrovaná opravdu bohatě. Lubomíra Duška z žádné jiné dětské knížky neznám, ale tyhle snové obrázky se mi docela zalíbily. Nejvíc asi drak, ten je vážně parádní! Text Marie Kšajtové se navíc velmi dobře čte. Jestli máte větší ratolest, než je ta naše, nebo alespoň trpělivější, předčítání Princezny z Kloboukových hor si užijete naplno. Šťastnou cestu do Kloboukových hor!

 

 

 

www.knihydetem.cz
www.facebook.com/knihydetem
www.instagram.com/knihydetem