Drobné povídky, v nichž autor reflektuje odlišný pohled dětí a dospělých na svět. Čte Zdeněk Svěrák.
Když v roce 1955 vyšla útlá knížka Dětské etudy, jako by do tehdejší české literární nabídky vpadlo něco nečekaného čistého, co vůbec nesplňovalo požadavky kladené na socialistickou tvorbu. Ludvík Aškenazy vystoupil do hájemství prózy tím, že se jako novopečený otec svěřil čtenářům s pocity, jaké mu přineslo soužití s malým potomkem. Bylo to psaní nepolitické, něžné, humorné, melancholické a navýsost básnické. Je s podivem, jak se mohl autor, který nabyl vzdělání na polských školách a do vlasti se vrátil až jako voják Svobodovy armády, s takovou virtuozitou zmocnit češtiny. Celou audioknihu můžete zakoupit na Radioteka.cz
.jpg)
.jpg)
.png)
.png)
.png)
.png)
_cerny_podklad.png)
.jpg)
.jpg)
