Projekt Babička s dědečkem do škol i letos díky nadaci Pepco potěšil děti z mateřských školek v Českém Těšíně

I letos v době kovidové proběhl úspěšný projekt Babička s dědečkem do škol, díky Nadaci rozvoje občanské společnosti (NROS) ve spolupráci s PEPCO Czech Republic s.r.o.

Grantový program PEPCO se zaměřuje na výchovu a vzdělávání předškoláků a žáků školního věku.                                                       

Letos se zapojily dvě školky. Každá školka vybrala jednu třídu. Celkem tak bylo zapojeno 50 dětí.

10 seniorů po dobu čtyř měsíců dětem předčtítalo pohádkové příběhy.

FOTOGALERIE

Projekt "Babička a dědeček do školky" spojuje tři generace – děti, rodiče a seniory. Umožňuje setkávání nejmladší a nejstarší generace a posiluje mezigenerační sdílení času, prostoru a předávání hodnot. Pravidelnými činnostmi v rámci projektu zavádíme nebo podporujeme tradiční a důležitý rituál předčítání v rodinách a přispíváme ke zvyšování čtenářské a jazykové gramotnosti dětí. Dnešní děti vyrůstají v jazykově nepodnětném prostředí. Rodiče s nimi stále méně rozmlouvají a čtou. Kontakt s živým slovem vytlačila obrazovka počítače, tabletu, mobilu či televize, jejímž nástrojem není jazyk, ale obraz. 

Projekt má svá pravidla a provázanost jednotlivých činností, a tím se odlišuje od docházení seniorů v rámci čtení dětem např. před spaním. Důležitá je návaznost, minimálně pěti po sobě jdoucích dní, čili pondělí až pátek. V praxi senior přijde v dopoledních hodinách do konktrétní třídy v MŠ, oblékne si pohádkový plášť a přečte dětem pohádku (stačí 5-10 min., lze využít knížky, které tematicky zapadají do týdenních či měsíčních plánů dané třídy). Potom si s dětmi společně povídají, malují, hrají nebo se podílejí na dalších společných činnostech. Kromě dětí a seniorů se do předčítání dětem zapojují rodiče. Děti jim nosí domů pohádky od babiček a dědečků, vytištěné na listu A5 a nalepené v pohádkových blocích (tyto pohádky jsou kratičké a nesouvisí se čtením z knížky v MŠ). Rodiče mají za domácí úkol přečíst je svým ratolestem, například odpoledne nebo před spaním. Tímto aktem bychom rádi motivovali rodiče k zavedení či prohloubení rodinného rituálu předčítání. Další den se ve školce senior ptá dětí, o čem "domácí" pohádka byla. Za odměnu dostávají děti veselé nálepky do pohádkového sešitu. K jednotlivým pohádkám si mohou malí posluchači malovat obrázky nebo vytvářet různé koláže. Na konci projektu (realizace záleží na školce; je možné jej dělat celý školní rok, či jen několik měsíců; buď 1 týden v měsíci nebo několik týdnů po sobě, ale minimálně 5 dní po sobě, čili 1 týden v měsíci) pak dětem zůstává jakási pohádková knížka (blok, sešit), ve které mají několik desítek krátkých pohádek i s autorskými obrázky. Ke knize se pak mohou kdykoliv vracet, ať už ve školce nebo doma s rodiči při společném čtení.