Místo konání: Školní družina Beroun - Závodí, Komenského 249
Organizátor: ŠD Beroun - Závodí, Komenského 249
Datum akce: 06.09.2021

Dnes se děti ve školní družině věnovaly četbě knih od známé spisovatelky, grafičky a ilustrátorky Vítězslavy Klimtové. Nebylo to jen tak náhodné čtení. Šlo spíše o vzpomínku na tuto velkou osobnost. Právě 10. září si připomínáme 5. výročí její smrti. Nikdy nemůžeme zapomenout na její krásnou Pohádkovou zemi v Pičíně. Tato známá objevitelka pohádkové země plné strašidýlek, skřítků, víl, rusalek, které s trochou fantazie každý nalezne ve svém okolí, dokázala děti vtáhnout do tohoto krásného, bezstarostného světa pohádek.

A tak dnes si děti z družiny připomněly „tetičku Víťu“, jak jsme jí říkali, když jsme za ní do Pičína jezdívaly s našimi družinovými kamarády ještě před několika lety. Dnes nám již zbyla jen vzpomínka a několik knih, které nám „tetička Víťa“ darovala. Nám se však nejvíce líbí Lexikony o strašidýlkách 1, 2 a 3. Ty se proto také staly poutavou četbou dnešního odpoledne. Lexikon ohrožených druhů strašidel 1 – lesních, lučních a domácích. Nikdo si však nenechá přiznat, že tato strašidla ještě žijí. Ale naši předkové před mnoha tisíciletí s nimi komunikovali a bylo to běžné. A tak listujeme lexikony, vybíráme si strašidýlka a skřítky, o kterých se dovídáme zajímavosti z jejich života. Pak se někteří z nás dají i do malování takových skřítků. Snažili jsme se i vymýšlet naše nové skřítky a strašidýlka, pojmenovávali jsme je, ale snažili jsme se zjistit, zda jsou to postavy, které škodí nebo nám pomáhají. O něco starší děti z 2. oddělení Veverušáci nahlédly a částečně přečetly úryvek z knihy „Obyčejný skřítek aneb Z dalších příhod rodiny statečného skřítka Drnovce“. Malí skřítkové Drnůvka, Špulda a Bukvínek, už povyrostli a jen vzpomínají na dobrodružství, která prožila s Babi a její Ťapkou nebo se Zimní královnou. Špuldovi začal rašit knírek. Síly měl na rozdávání a práce se mu začala zajídat. Většinu času trávil lelkováním za komínem nebo se stejně starým kamarádem Veverákem v koruně stromu. Mamince Holubince se to nelíbilo, a tak se snažila chlapce zapřáhnout do práce. A jak to všechno nakonec dopadne, o tom nám povídá statečný skřítek Drnovec. Po ukončení četby se ještě Veverušáci vrhli do vymýšlení své vlastní pohádky o skřítcích.

Takto jsme si v družině zavzpomínali na naši „tetičku Víťu“.

Květa Hrbáčková

Z tvorby našich dětí (možná i tetička Víťa by z nás měla radost):

Skřítek Jedlík

Byl jeden skřítek jménem Jedlík, který kradl z ledničky v domácnosti. Měl šišatou vyhublou hlavu a velké břicho. Nejraději měl dorty. Stalo se, že někdy ho neměl. Maminka mu říkala „Tlusťoučku“. Jednoho dne se mu podařilo rozbít váhu, Asi proto, aby nikdo nemohl sledovat, jak přibývá na váze. Skřítek bydlel v ledničce a kamarádil se se skřítkem „Kuchtíkem“. Ten neustále něco kuchtil skřítkovi „Jedlíkovi“. Oba si náramně rozuměli.

1. skupina Veverušáků

Skřítek Pařezáček

Žil, byl jeden skřítek „Pařezáček“. Narodil se v lese a od mala byl moc hodný. Vypadal jako pařez s očima. Ale když oči zavřel, nebyl vůbec k poznání. Měl moc rád jahody, a proto se mu začalo říkat „Pařezáček – jahoďáček“. Jednoho dne za ním přišel skřítek z maliní „Skřítek maliňáček“ a řekl „jahoďáčkovi“, že má moc krásné jméno. Jahoďáčkovi netrvalo dlouho a skřítkovi Maliňáčkovi jeho jméno též pochválil. Oba skřítkové se skamarádili a společně se vydali do vesnice. Tam je všichni srdečně vítali.

4. skupina Veverušáků

Skřítek Muchomůrka

V jednom nedalekém lese žil skřítek Muchomůrka, který sice vypadá krásně, ale chce škodit lidem a otrávit je. Jednoho dne se stalo něco strašného. Nějací lidé si vzali skřítka Muchomůrku domů, protože se jim moc a moc líbil. Když dorazili domů, posadili jej do křesla a odešli do vedlejšího pokoje. Skřítek si umanul, že lidi otráví a také to učinil. Nakonec utekl do lesa a od té doby ho nikdo nikdy neviděl.

3. skupina Veverušáků

O skřítkovi Loupežníčkovi

Žil jednou jeden skřítek, který se jmenoval „Skřítek Loupežníček“. Ten měl jednu dobrou a jednu špatnou vlastnost. Bohaté lidi obíral o majetek, chudým přál a dával jim ho. Ale nebylo to pouze toto. Bydlel v dřevěné chaloupce u lesa, kam velmi často chodil. Sbíral lesní plody, houby a daroval je vždy těm chudším lidem ve vesnici, či chudším lidem, které náhodou potkal v lese. Lidé ho za to měli rádi.

2. skupina Veverušáků

Fotogalerie

Plakát z akce