O vážných tématech nevážně…

Jak jsem dostal ségru
autor: Blanka Čapková
rok vydání: 2009
nakladatelství: Albatros
pro děti od: 3 let

Eliška a táta Král
autor: Eliška Doskočilová
rok vydání: 2012
nakladatelství: Albatros
pro děti od: 3 let

Recenze maminky Jany Táborkové
Smrt rodiče. Adopce dítěte z dětského domova. Vyrovnávání se s tělesným handicapem… Otevřít o těchto a podobných problémech diskusi s osmiletým dítětem nepřijde mysl asi žádnému dospělákovi, kterého  se tyto situace právě přímo netýkají. A přeci je důležité přiblížit dítěti svět takový, jaký je: skvělý, pestrý, voňavý a barevný, občas ale také trochu nebezpečný, zlý a nepříjemně kousavý. Pohádkový svět straní Dobru, aby v boji proti Zlu obstálo a hrdiny příběhů nechalo triumfovat. Naše děti ale nežijí za sedmero horami a za sedmero řekami. Žijí tady s námi, ve světě bez kouzelných prstenů a živé vody. A jako velmi dobrý způsob, jak dětem zprostředkovat poznání, že i jejich život bude provázet jak to dobré, tak i to zlé, nám nakladatelství Albatros předkládá nové české knihy pro nejmladší čtenáře, které milým a vlídným příběhem představují nelehký úděl dětských hrdinů.

V knize Blanky Čapkové s názvem Jak jsem dostal ségru můžeme společně s dětmi sledovat proměnu vztahu typického jedináčka Kuby k nové člence rodiny, mladší sestřičce Alence, kterou si jednoho dne rodiče přivezli z dětského domova. Alenka byla odložena drogově závislými rodiči, jenže Kuba je teď nucen zříci se některých privilégií, musí se dokonce dělit o vlastní rodiče s nějakým malým vetřelcem, zažívá spoustu křivd a společným jmenovatelem všech problémů je právě  Alenka. O tom, jak se z Kubíka stane opravdový starší brácha se vším všudy, pojednává autorka vtipným a srozumitelným způsobem z dětského úhlu pohledu, vystihuje přitom velice trefně myšlenkové pochody sedmiletého dítěte se všemi těmi fíglíčky, polopravdami, nedorozuměními a "trucakcemi" tak, jak je všechny maminky jistě důvěrně znají.

 „Chudák dítě, věčně nemocná, a ještě bez maminky,“ litují dvě tety malou Elišku s bolavýma ušima a smutným tatínkem – vdovcem v knize Hany Doskočilové Eliška a táta Král. Ani tato kniha na tragické události nestaví, absence maminky se v textu stává pouze jednou z několika okolností pro Eliščino pozvolné rozpoznávání složitosti světa dospělých. Eliška jedná svým přímočarým a přirozeným dětským způsobem a nepřímo tak napomáhá dospělákům řešit situace, které si pro ně osud připravil. Elišce se podaří pro tátu zajistit novou maminku a z lítostivých tetiček učinit spokojené chůvy novorozeného brášky. Kraťoučké kapitoly prokládané mnoha barevnými obrázky Marie Tiché zvládnou přečíst nejmladší školáčci sami, dějová linie je přímá a jednoduchá tak akorát, aby upoutala pozornost i těch pomalejších a nezkušených čtenářů. Obě zmíněné knihy vyšly v edici „druhé čtení“, určené čtenářům mladšího školního věku.

Současnost otevírá stále nové podněty k úvahám, a tak se do dětské beletrie dostávají také zápletky spojené s rozvodem rodičů, zanedbáváním péče o děti nebo třeba s existencí drog a následky jejich užívání. A naopak, spletitost mezilidských vztahů nazíraná naivním, ale upřímně milým dětským pohledem má šanci zaujmout a obohatit i leckterého dospělého čtenáře. Dospělí a děti se mají vzájemně čím inspirovat a chvíle společně strávené nad příjemnou četbou jsou výborným způsobem, jak oba světy propojit.