Celé Česko čte dětem? Kéž by to platilo. Ty chvíle, kdy velký člověk přisedne na postel k malému, aby mu přečetl pár stránek, jsou vzácný, nepromarněný čas. V dětské duši to zůstane zapsáno natrvalo jako poselství sblížení.

Čtení z mé nejoblíbenější knížky, 2007: „Já to čtení měl rád jako táta, protože jsem byl z těch dětí dost unavenej, a to byla chvíle, kdy byly vykoupaný, měly pyžámka, voněly, a já jsem si přileh a vyprávěl jsem a věděl jsem, že od nich bude brzy pokoj už. Teď, jako děda, si to užívám jinak. To z nich nejsem unavenej, jsou mi vzácný“.